Píše se rok 1973 a rozpadem gymnazijního bigbeatu RIVAL začíná nelehká hudební cesta souboru, který si ve složení M. Holman, F. Mašek (řečený Balcar), J. Trojan, V. Vojta, I. Trojan a J. Kovář začíná říkat EFRAIM. Původní prostory klubu mládeže v Strakonickém hradu by mohly hovořit o častých zkouškách a muzikantských dohadech o repertoáru skupiny, které zde probíhaly až do 10. srpna 1974, kdy se Efraim vydal do Čkyně, aby zde odehrál svou první zábavu. Hlavními postavami souboru se stávají bratři Jiří a Ivan Trojanové, kteří jako jediní z původní sestavy hrají ve skupině dodnes. Nejzkušenějším harcovníkem byl bezesporu J. Kovář, který měl zkušenosti ze skupiny Markýz John. Po úředním zrušení skupiny Efraim se na květnové přehrávky v roce 1977 přihlásila staronová sestava Efraimu pod novým názvem Bonton. Zůstávají bratři Trojanové a Honza Tyl. Jako noví nastupují F. Wohlmuth a V. Soukup (který za několik let bude působit i v Plzeňské skupiě Odyssea). Po přehrávkách, které kupodivu dopadly dobře, se hraje už na nový vlastní aparát, který stál nemalé úsilí a hodně půjček. Peníze si jednotliví členové sháněli jak to šlo a tak nebylo nic divného, když si Jirka Trojan vydělával na brigádách u popelářů, odvážením mrtvol v nemocnici atd. S novým aparátem se musel změnit i zřizovatel a tak štafetu přebírá (na čas) Svazarm. Poprvé se ve skupině objevují klávesy a trojhlasné vokály, které jsou v dnešní době pro skupinu tak dominantní a typické. Hudební zaměření udává tvorba skupiy Pink Floyd a stále ještě Beatles. Texty jsou už většinou v češtině. Honza Tyl ke zpěvu přibírá i hru na "španělku". Po nějakém čase odchází z Bontonu F. Wohlmuth a nikdo jako náhrada není k dispozici. Soubor je nucen přitvrdit muziku a hrát bez kláves. Proto logicky začíná hledat inspiraci ve tvorbě americké zpěvačky Patti Smith a z jejího repertoáru přebírá skupina Bonton řadu písní. Největším hitem se stává skladba " Jen jednu noc", která je oblíbená dodnes. Další významnou složkou souboru se stává i technický personál. Velmi důležitou úlohu v každé skupině začíná hrát i zvukař. V Efraimu to byl J. Fabinger a Josef Čapek, u Bontonu zpočátku J. Lancinger a potom Milan Vadlejch a Z. Hadraba, který kromě precizního zvuku4 dokázal k velké radosti muzikantů vypít i půl litr rumu na ex. Skupina dnes s úsměvem a ráda vzpomíná i na robur-taxi Jiřího Vlčka z Volyně, které je v zimě i v létě dopravovalo i na vzdálená místa po celých Čechách. Hrozba zrušení ale visela nad kapelou Bonton od samého začátku. Kulturní vrchnost vydala povolení k vystupování pouze podmíněně do 1. října 1980. Po uplynutí této lhůty se musel kapelník dostavit na odbor kultury a pověření odevzdat. Na vojnu odchází V. Soukup. To vše znamená zánik skupiny pod názvem Bonton.
Skupina Bonton se odmlčela na dlouhých 28 let, aby vstala z popela jako bájný Fénix opět vystoupila ze záhrobí v sokolovně dne 22.12.2008. Píše se rok 2014 a Bonton hraje pouze příležitostně.